Dysplazie kyčelního kloubu, rentgen a jiné

Téma dysplazie kyčelního kloubu je velmi závažné, často diskutované a pro mnohé z nás také citlivé. Tento článek nemá řešit již diagnostikovaný problém, ale jakousi prevenci a dále přípravu na samotné rentgenování. Rozhodně musím začít vysvětlením pojmu dysplazie kyčelního kloubu (zde je veterinární výklad):

Dysplazii kyčelního kloubu (dále DKK) můžeme definovat jako abnormální utváření kyčelní jamky a hlavice stehenní kosti u geneticky predisponovaných jedinců, které se projevuje jeho instabilitou s následným vývojem patologických změn na všech strukturách kloubu. Postihuje stejně často samce i samice, většinou bývají postižené oba klouby.  U zdravého kloubu zapadá hlavice stehenní kosti velmi pevně do kloubní jamky, při dysplazii je kloubní spojení volnější.

DKK je vývojové onemocnění kyčelních kloubů (nikoliv vrozené) s polygenní dědičností (podílí si na ní více genů). Projev fenotypu, tj. toho, jak bude kloub vypadat, je dán interakcí genetického podkladu (plemenné předpoklady – koeficient dědičnosti, stavba kloubních struktur, velikost svalové hmoty) a faktorů vnějšího prostředí (např. výživa, fyzická zátěž, obezita, rychlost růstu, atd.).

Z tohoto výkladu se můžeme krok za krokem věnovat jednotlivým oblastem, které ovlivňují vznik DKK u Vašeho pejska:

1.      genetika

2.      výživa, obezita

3.      fyzická zátěž

4.      a také věk AT v době rentgenování

K bodu č. 1: Základním předpokladem je výběr štěněte z DKK prostého chovu. Nebojte se požádat chovatele o kopie rodokmenů rodičů štěněte, ve kterých lehce zjistíte výsledky rentgenů DKK v předešlých generacích (vysvětlení jednotlivých značek najdete níže).

Samozřejmě, naše klubové podmínky chovnosti v oblasti DKK jsou přísné (max. I. stupeň postižení kloubů a veterináři nám k této „tvrdosti“ gratulují), a tak jistě rodiče a prarodiče Vašeho štěněte mají negativní nebo „jedničkovou“ dysplazii, nicméně věnujte pozornost i DKK dalších generací z dob, kdy se u nás rentgenovalo pouze informativně a výsledek RTG DKK nijak neovlivňoval využití psů v chovu (počátek 90. let).

Pokud se divíte, že máte psíka s DKK z onemocnění prostého chovu, vysvětlením může být následující statistika a také zanedbání některých dalších vlivů na rozvoj DKK (body č. 2 a 3) – tedy nejprve statistika veterinářů:

DKK prostí rodiče mají potomky:

-         DKK negativní: 64-81%

-         DKK pozitivní: 19-36%

Dysplastičtí rodiče mají potomky:

-         DKK negativní: 7-37%

-         DKK pozitivní: 63-93%

K bodu č. 2: Výživa štěněte je velmi důležitá nejen pro rozvoj DKK. Rozhodně alespoň v prvním roce krmte výhradně superprémiovými krmivy (pokud pro pejska vaříte, využívejte nejkvalitnějších surovin, poměry jednotlivých ingrediencí Vám nemohu poradit – jsem jednoznačným příznivcem průmyslových krmiv). Na granule ze supermarketů prosím zapomeňte, obraťte se na specializované prodejce např. značek Eukanuba, Royal Canin, Purina, Pro Pac, Hill´s, Advance, atd. Tato krmiva jsou perfektně vyváženě připravena pro pokrytí potřeb štěněte, obsahují správné poměry vápníku a fosforu a často také chondroprotektiva (kloubní výživu). Nikdy už nepřidávejte další vitamíny i stopové prvky, tím celkovou rovnováhu krmiva porušíte a psíkovi rozhodně více škodíte. Erdelátko udržujte ve štíhlé linii, nepropadejte nesmyslným lidským představám, že  roztomilé, zdravé štěňátko=kulaťoučké štěňátko. Přemýšlejte nad množstvím podávaného krmiva (sledujte jeho vliv na linii štěněte), pamlsky dávejte pouze jako formu odměny, nikoliv v takovém množství, aby představovaly další dávku krmení denně.  U psů je to stejné jako u lidí: obezita ovlivňuje (poškozuje) klouby (nejen). Hřmotný, tlustý mladý pes má jistě více ohrožené klouby, než štíhlý, pružný junior.

Čili zkráceně: krmte kvalitně (nejlépe po celý život a alespoň v období růstu psa), psa udržujte ve štíhlé kondici, obezita je nepřípustná!

K bodu č. 3:  Než se zaměříme na fyzickou zátěž štěněte, ráda bych se ještě zmínila o samotném vývoji kloubů štěňat a také o vlivu fyzického typu:

V prvních 14 dnech věku psa je kloub u každého štěněte stabilní a není přítomna volnost kyčelního kloubu. Pro vznik této volnosti je kritických dalších 60 dnů života, kdy jsou ještě kosti, svaly a nervy nezralé. Téměř celou tuto fázi může pozitivně ovlivnit chovatel, a to vhodnou výživou a také limitovanou fyzickou zátěží. Do asi 4,5 měsíců probíhá vývoj kyčelní kloubní jamky a do 10 měsíců se vyvíjí kloubní hlavice. V tomto období je kloub vyvinut zhruba z 90%. Z tohoto lze odvodit čas rentgenování kyčelních kloubů, ale k tomu až v dalším bodu. Také je zajímavé sledovat statistiky výskytu DKK u jiných plemen, zde lze jednoznačně zjistit, že procento výskytu je vyšší u největších a nejsilnějších štěňat z vrhu.

A nyní zpět k fyzické zátěži: z výše uvedeného logicky vyplývá, že po dobu vývoje kloubů je třeba štěně zatěžovat minimálně a zcela v souvislosti s jeho přirozeností, nijak jej nepřetěžovat povinnými výkony v běhu

u kola, vysokohorskými túrami, pochody Praha-Prčice atd. Také je třeba eliminovat běh na tvrdém povrchu (např. beton), raději zakázat (časově ovlivnit) nekonečné hrátky s ostatními pejsky, kdy zvláště různé smyky a časté měnění směru vyvíjejícím se kloubům nesvědčí. Ideální je třeba plavání, ale i zde v rozumné míře. Veškeré pohybové aktivity psíka by měly být načasovány dle jeho chuti a možností, jeho tělíčko jemu (ale i Vám) včas řekne, kdy už je dost. Nebojte se, od zhruba 15 měsíců už můžete se svým erdelem fungovat tak, jak se správným sportovním psem má.

A zase shrnutí: do ukončení vývoje kloubů psa pečlivě naprogramujte pohybové aktivity svého AT, nikdy nesmí dojít k neadekvátní zátěži, venčete raději kratší dobu a častěji.

K bodu č. 4:  Správné načasování rentgenování kyčelních kloubů je dalším důležitým krokem na cestě k dobrému výsledku RTG DKK. Chybou je nejen pozdní snímkování, kdy již mohou být klouby „opotřebené“ a mohou být ovlivněné počínající artrózou, ale také příliš časné provedení, kdy jsou klouby ještě nezralé a jejich podoba ještě není definitivní. Proto není správné časté doporučení rentgenovat co nejdříve, tedy ihned při dosažení věku spodní hranice pro rentgenování v jednom roce. Po konzultacích se zahraničními chovateli a s veterináři

(vč. s klubovým posuzovatelem RTG DKK MVDr. Ekrem) se jeví jako ideální čas pro rentgenování AT zhruba v 15-16 měsících, právě pro předpoklad již dozrálých kloubů ještě bez poškození. MVDr. Ekr potvrdil, že

RTG DKK pořízený v jednom roce bývá často horší než zhotovený ve věku 16 měsíců, ale nikdy tak nebývá naopak.

Tímto jsem Vám při nejlepším vědomí a svědomí sdělila to nej... , co můžete - a upřímně: myslíte-li to se s svým pejskem vážně a chcete mít nejen chovného erdela, ale hlavně zdravého, šťastného a veselého po celý život – musíte udělat.

Pro kompletnost informace ještě přidám hodnocení RTG DKK formou stupňů dle FCI, povolené stupně pro chovnost erdelů a nakonec něco o samotném rentgenování.

Hodnocení RTG DKK – stupně dle FCI

Nejspolehlivější diagnostickou metodou pro zjištění DKK je rentgenologické vyšetření. Rentgenologická diagnostika DKK spočívá v posouzení stupně subluxace (částečného vykloubení). FCI rozděluje nálezy na kyčelních kloubech podle rozsahu postižení do pěti stupňů, které označuje písmeny A až E (u nás 0 až 4), kde

0=A znamená negativní nález, 1=B je hraniční stav mezi normálním a dysplastickým kloubem, 2=C představuje lehkou DKK, 3=D střední DKK a 4=E těžký stupeň DKK.

Povolené stupně DKK k chovnosti v ATK

Jak jsem již naznačila v úvodu, náš klub je v oblasti DKK poměrně přísný – pro uchovnění jsou povolené pouze stupně A a B (chcete-li 0 a 1) a jejich kombinace, tedy A/B -  0/1 a B/A -  1/0. Některým majitelům se to příliš nelíbí, nicméně každý, komu záleží na budoucnosti erdelů, nesleduje pouze své momentální zájmy a vnímá DKK jako skutečně velký zdravotní problém, který zásadně ovlivňuje kvalitu života psa a ví, že při případném potomstvu se úmyslně rozesívá DKK mezi další zvířata – představte si to množství postižených zvířat, když běžně erdel mívá v jednom vrhu deset štěňat! – tak takový zodpovědný majitel se racionálně podřídí klubovým normám. Veterináři, kteří situaci v našem klubu znají, spokojeně souhlasí s naší cestou a litují, že tomu tak není i v jiných chovatelských klubech, kde zanechávají dalším generacím plemena zatížená DKK.

Samotné rentgenování

Až správně načasujete rentgenování Vašeho erdela, objednejte se u veterináře. Je vhodné oslovit takového veterinárního lékaře, který má s tímto oborem zkušenosti nebo přímo sám vyhodnocuje RTG DKK. Ví, jak má správný, čitelný snímek vypadat. Naprosto ideálním a doporučeníhodným řešením je přímé objednání se u našeho vyhodnocovatele rentgenů MVDr. Jaromíra Ekra v Hradci Králové (kontakt: Hradec Králové,

Pražská 94/53, tel. 495 533 261, www.vetklinika.net, e-mail: ekr.vet@seznam.cz ). Zde je skvělé, že Vás pan doktor ihned po provedeném rentgenu informuje nad samotným čerstvým snímkem o případných nedostatcích a naopak a vysloví předběžný výsledek RTG DKK. Oficiální výsledek snímkování obdržíte ve dvou vyhotoveních v průběhu cca dvou týdnů doporučenou poštou. Jedno vyhotovení si uschovejte, druhé předáte nebo zašlete poradkyni chovu pí. Jandové, která Vám na jeho základě provedete oficiální zápis do PP. Při rentgenování jiným veterinářem než přímo naším posuzovatelem buďte více trpěliví a výsledek očekávejte zhruba do měsíce (tento veterinář zasílá snímek MVDr. Ekrovi, který jej posoudí a výsledek Vám zasílá).

Takže zpátky k samotné návštěvě veterinárního lékaře: nastal den D a jste již u veterináře. Máte s sebou PP pro zápis lékaře o provedeném RTG DKK a samozřejmě psa, který měl menší hladovku a omezený příjem vody (dle pokynů ošetřovny) z důvodu nutné narkózy při rentgenování kyčlí. Dále vezměte s sebou ochotného a zdatného člena rodiny či kamaráda, který je duševně a fyzicky připraven pomoci při polohování psa v průběhu snímkování. (Pozn. pro dámy – žádná z účastnic nesmí být těhotná z důvodu nebezpečí poškození plodu). Personál veterinární ošetřovny Vás perfektně poučí, v jaké poloze musíte psa během rentgenování udržet nebo se přímo účastní. Nezapomeňte, že pes je v narkóze, tedy je poměrně svolný s dosti nepřirozenou polohou, kdy leží zafixován na zádech a zadní nohy jsou maximálně vytaženy směrem od těla tak, aby nic nebránilo pohledu rentgenu na kyčle. I tak se jedná o větší fyzickou námahu, která občas není ani pocitově příjemná, a tak své pomocníky pečlivě vybírejte.

Opět shrnutí: správně vyberte termín rentgenování vzhledem k věku psa, objednejte se nejlépe u specialisty nebo přímo u MVDr. Ekra. Dle pokynů připravte psa na narkózu. K veterináři se vydejte s pomocníkem, psem, průkazem původu a dekou pro psa po narkóze. Výsledek přijde doporučenou poštou od klubového posuzovatele RTG DKK MVDr. Ekra, jedno vyhotovení si ponechejte, druhé po domluvě s pí. Zuzanou Jandovou zašlete k jejím rukám nebo osobně předejte, následně bude proveden zápis do PP.

Co říci na závěr? Rentgenování kyčlí a následné čekání na výsledek je poměrně stresující zálěžitost, která občas končí velkým smutkem. A tak Vám přeji z počátku dobrou ruku při výběru štěněte, racionální přístup ke každodennímu fungování s mladým psíkem a po obdržení výsledku RTG DKK hodně zasloužené radosti!

Simona Hošková